K odvodu daně dochází ve státě dodavatele v případě, že osoba nepovinná k dani, která si zboží objedná, nemůže přiznat daň ve svém státě. Pokud ale dodavatel překročí stanovený limit jednotlivých členských států, dochází pro dodavatele povinnost, registrovat se k dani a uplatnění daně v členském státě.

Pokud je odběratel osobou povinnou k dani, ale není k dani registrován nebo je registrován, ale nemůže splnit svoji povinnost, nastává situace, že daň musí v členském státě uplatnit dodavatel.

Dodavatel uplatňuje daň svého státu, pokud nepřekročí částku stanovenou členským státem nebo zboží není předmětem spotřební daně. Zároveň toto uplatnění daně platí v případě, že dodavatel neobdrží od odběratele DIČ => dochází tedy k rozporu mezi odvodem daně ve státě dodavatele a spotřebou zboží ve státě spotřebitele.

Dodavatel se může sám dobrovolně rozhodnout, že bude odvádět daň v členském státě, kam zboží zasílá a nebude čekat, až překročí státem stanovený limit. Při takovém rozhodnutí se musí v členském státě dobrovolně registrovat k dani. Dodavatel tak musí daň odvádět v členském státě až do konce následujícího kalendářní roku, ve kterém se registroval.

LIMITY JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ​

Částky vyváženého zboží se sčítají v po sobě jdoucích měsících a jsou bez DPH.