Váš partner
v oblasti účetnictví

Křída a spol. - Účetnictví a daňové poradenství » Rady a Tipy » Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

13. října 2016

1. Společné informace k oběma dohodám

Práce konané mimo pracovní poměr upravuje § 74 až 77 Zákoníku práce. Jedná se o pracovněprávní vztahy, které mohou zaměstnavatelé využít vedle klasického pracovního poměru.

Je možné uzavřít dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Zákoník práce hovoří o tom, že oba tyto typy dohod by měly sloužit pouze jako doplnění a zaměstnavatelé by měli se svými zaměstnanci uzavírat přednostně pracovní poměr.

U obou dohod mimo pracovní poměr nemusí zaměstnavatel dle § 74 odst. 2 Zákoníku práce zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu, proto jsou tyto dohody flexibilnější, než pracovní poměr a využívají se především na splnění určitého úkolu nebo zakázky. Zaměstnanec si může práci nebo činnost rozvrhnout sám dle vlastního uvážení a určující je splnění daného úkolu, zakázky nebo projektu.

Oba typy dohod mají svá omezení a náležitosti. Nejvýraznější limit je omezení rozsahu počtu hodin potřebných na splnění práce. Rozsah práce je třeba v obou smlouvách sjednat dle rozsahu a náročnosti vykonávané práce např. maximálně 300h ročně, 20 hodin měsíčně, 5 hodin týdne, nejvýše do poloviny sjednané týdenní pracovní doby.

Dohody mohou být uzavřeny na dobu určitou i neurčitou. Obojí musí být ve smlouvě uvedeno.

Obě dohody musí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení obdrží zaměstnanec, druhé zůstává zaměstnavateli.

Musí být také sjednaná výše odměny a za jakých podmínek ji zaměstnanec obdrží. Odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Dle tohoto hlediska se také určuje, zda je třeba účast zaměstnance na povinném pojištění nebo není.

Obě dohody je možno zrušit je sjednanému dni zaměstnancem nebo zaměstnavatelem s výpovědní dobou 15 dnů, která začíná dnem, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Je třeba si dávat pozor na novelu zákona o inspekci práce od 1. ledna 2015 zákon č. 136/2014 Sb. Pokud zaměstnavatel nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákonem stanovený rozsah práce konaný na základně DPP nebo DPČ. Pokud se tak stane, může dostat pokutu ve výši až 2 mil. Kč.

V případě, že zaměstnanec vykonává práci z domova nebo mimo pracoviště, je dobré, aby měl zaměstnavatel u sebe výkaz odpracované doby zaměstnance, pro případ kontroly.

S cestou do zaměstnání souvisí cestovní náhrady, které je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní pomě, poskytnout dle § 155 ZP pouze v případě, že toto bylo ve smlouvě sjednáno. Stejně tak musí být dohodnuto místo pravidelného pracoviště.

 

2. Dohoda o provedení práce

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce sjednává, nesmí v kalendářním roce pro téhož zaměstnavatele překročit 300 hodin. To platí i pro více dohod u jednoho zaměstnavatele. V případě, že vznikne zaměstnanci více dohod, je třeba posoudit, zda nevznikla účast na zdravotním pojištění, pokud přesáhne částku 10 000 Kč v měsíci.

 

3. Dohoda o pracovní činnosti

Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena. Může to být maximálně 20 hodin týdně, nejdéle však za období 52 týdnů. Rozsah týdenní pracovní doby záleží na konkrétní činnosti, pro kterou je DPČ vykonávána.

 

4. Zdravotního pojištění u dohod

V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem, přičemž za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, s následujícími výjimkami platnými pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr:

  • osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (částka 10 000 Kč); 
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka 2 500 Kč).

Pro účel vzniku zdravotního pojištění nelze u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci sečíst např. příjem zaměstnance dosažený v rámci dohody o provedení práce 9 100 Kč s příjmem dosaženým v rámci dohody o pracovní činnosti 2 300 Kč.

 

5. Sociální pojištění u dohod

Poplatníky pojistného jsou ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Přitom platí podle § 3 odst. 3 tohoto zákona, že zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni důchodové pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.

Z § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že jsou účastni nemocenského pojištění rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti i zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, přičemž platí následující podmínky pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění:

  • u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti platí obecné podmínky účasti zaměstnanců na pojištění vymezené v § 6 zákona o nemocenském pojištění;
  • u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce jsou stanoveny speciální podmínky v § 7a zákona o nemocenském pojištění. Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a byl jim zúčtován započitatelný příjem (odměna z dohody) v částce vyšší než 10 000 Kč, přičemž jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato doba zaměstnání skončila. Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je rovněž účasten pojištění, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 000 Kč. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

Z § 8 zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.

 

6. Daň z dohody o provedení práce

Poplatník podepíše na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP – v tomto případě plátce daně (zaměstnavatel) vypočte měsíční zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy postupem dle § 38h odst. 1 až odst. 4 ZDP.

Poplatník nepodepíše na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP – v tomto případě plátce daně (zaměstnavatel) při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ZDP ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění. Pokud poplatník nemá podepsáno u zaměstnavatele prohlášení k dani, vztahuje se na zdanění dohody o provedení práce rovněž § 6 odst. 4 ZDP. Zde se stanoví, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o:

  • příjmy ze závislé činnosti plynoucí na základě dohody o provedení práce,
  • příjmy, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč,
  • případ, kdy zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 ZDP.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce, které jsou zdaněny srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, může využít po skončení zdaňovacího období znění § 36 odst. 7 ZDP. Zde se uvádí, že pokud zahrne poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

Pokud to bude pro poplatníka výhodnější, může tedy po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob zahrnout do svých zdanitelných příjmů i odměny z dohod o provedení práce, u kterých plátce provedl zdanění srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP a sraženou daň započítat na jeho výslednou daň.

 

Př. 1

Zaměstnanec pracuje na základě uzavřené pracovní smlouvy u zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani, a současně na dobu od 1. 7. 2016 do 15. 8. 2016 uzavře dohodu o provedení práce s dalším zaměstnavatelem, kde pomáhá udržovat tenisové hřiště. Za červenec je mu zúčtována odměna z dohody ve výši 11 000 Kč a za srpen odměna ve výši 9 500 Kč. Poplatník nemohl podepsat u druhého zaměstnavatele prohlášení k dani z důvodu podpisu u prvního zaměstnavatele, kde pracuje na hlavní pracovní poměr.

Z dohody o provedení práce je zaměstnanec počínaje 1. 7. 2016 a konče 31. 7. 2016 účasten nemocenského pojištění, protože jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč. V tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění za červenec proběhne formou měsíční zálohy na daň. Za srpen odměna z dohody nepřekročí částku 10 000 Kč, proto se z odměny neodvádí pojistné a zdanění proběhne srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP.

Vzhledem k tomu, že ve zdaňovacím období roku 2016 pobírá zaměstnanec mzdu od dvou plátců současně, nelze provést u zaměstnance roční zúčtování daně dle § 38ch a zaměstnanec musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016. Poplatník může využít znění § 36 odst. 7 ZDP a v daňovém přiznání zahrnout i příjem z dohody o provedení práce za měsíc srpen 2016, ze kterého byla plátcem sražena a odvedena srážková daň a tuto sraženou daň započíst na výslednou daň, pokud to bude pro poplatníka výhodnější.

Př. 2

Student VŠ uzavřel v roce 2016 dohodu o provedení práce na 3 měsíční brigádu v reklamní agentuře. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 9 990 Kč. U zaměstnavatele nepodepíše prohlášení k dani. Žádné jiné příjmy student za rok 2016 nemá.

S ohledem na výši odměny z dohody o provedení práce tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože student nepodepsal prohlášení k dani, bude zaměstnavatel postupovat podle znění § 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.

Po skončení roku 2016 má student dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod o provedení práce zpět:

a) Student bude postupovat podle § 36 odst. 7 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, ke kterému doloží potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a sražené dani. V daňovém přiznání si uplatní slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta), takže jeho daňová povinnost bude nulová. V daňovém přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani ve výši 4 496 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně za tři měsíce).

b) Student bude postupovat podle § 38k odst. 7 ZDP a do 15. 2. 2017 požádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a podepíše prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba. V tomto případě zaměstnavatel v ročním zúčtování daně zohlední slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta) a vrátí studentovi přeplatek na dani ve výši 4 496 Kč.

Př. 3

Starobní důchodce uzavřel dohodu o provedení práce na období od 14. 3. 2016 do 25. 5. 2016, přičemž je mu zúčtována odměna za březen ve výši 7 800 Kč, za duben ve výši 12 000 Kč a za květen ve výši 9 500 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani a uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění pouze v dubnu, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla hranici 10 000 Kč, a proto v tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Ostatní měsíce se z odměny neodvádí pojistné, protože odměna z dohody nepřekročila částku 10 000 Kč.

Vzhledem k tomu, zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne dle § 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.

Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování daně z příjmů, pokud splňuje podmínky uvedené v § 38ch ZDP.

 

7. Daňové z dohody o pracovní činnosti

Zdanění odměny z dohody o pracovní činnosti probíhá vždy dle § 38h odst. 1 ZDP bez ohledu na výši odměny z této dohody a bez ohledu na to, zda zaměstnanec podepsal nebo nepodepsal prohlášení k dani. Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy. Základ daně pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na daň je stanoven v § 38h odst. 1 ZDP jako úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně.

Vypočtenou měsíční zálohu na daň plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP (měsíční základní sleva na poplatníka, sleva na invaliditu a sleva na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. K případné slevě na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) a ke slevě na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení dle § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP přihlédne plátce daně v souladu se zněním § 38h odst. 6 ZDP až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.

Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.