Váš partner
v oblasti účetnictví

Křída a spol. - Účetnictví a daňové poradenství » Rady a Tipy » Cestovní náhrady za použití osobního vozidla

Cestovní náhrady za použití osobního vozidla

10. března 2016

Zaměstnanci za použití soukromého vozidla náleží náhrada za toto použití.

Tato náhrada je složena ze dvou částí:

  • za každý km jízdy
  • za spotřebovanou pohonnou hmotu

Cestuje-li zaměstnanec na pracovní cestu motorovým vozidlem, může podle dohody se zaměstnavatelem, použít motorové vozidlo zaměstnavatele nebo soukromé vozidlo zaměstnance (vlastní nebo vypůjčené).

Pokud použije vozidlo zaměstnavatele - nemá zaměstnanec nárok na žádné náhrady za použití vozidla. V případě pracovní cesty soukromým vozidlem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada. K použití soukromého vozidla musí vždy dojít po dohodě, a se souhlasem, zaměstnavatele.

Od 1. 1. 2016 je pro osobní silniční motorové vozidlo stanovena náhrada na 3,80 Kč/km.

Jedná se o dolní limit a zaměstnavatel může tuto částku libovolně navyšovat, ale toto navýšení se pro zaměstnance stává zdanitelným příjmem (tj. platí z něj sociální a zdravotní pojištění a daň ze závislé činnosti). Zaměstnavatel v tomto případě zaplatí zdravotní a sociální pojištění ze zvýšené částky.

Příklad pro výpočet náhrady:

Zaměstnanec použil soukromé vozidlo, které má dle údajů v technickém průkaz průměrnou spotřebu při kombinované jízdě 5,9 l bezolovnatého benzinu 95 oktanů na 100 km. Cesta z Prahy do Pardubic a zpět měří 250 km. Zaměstnanec natankoval benzin v ceně 27,90 Kč/l. Náhrada za pohonné hmoty se vypočítá podle vzorce 5,9 x 2,50 x 27,90 Kč = 411,525 Kč. Náhrada za použití automobilu pak činí podle vzorce 250 x 3,80 Kč = 950 Kč. Náhrada za pohonné hmoty a použití vozu po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru činí 1362 Kč.

Cestovní náhrady, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nevstupují ani do vyměřovacího základu pro účely odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Náhrady cestovních výdajů jsou obecně daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele. To ovšem platí pouze za předpoklady, že náhrady jsou vyplácené do stanoveného limitu.  Jak už bylo řečeno výše, nadlimitní výdaje zvyšují základ daně zaměstnance i vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění.

Pokud by však zaměstnanec vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem použil i pro soukromé cesty (jiné než pracovní cesty či dojíždění mezi bydlištěm a místem výkonu práce v případě náhrad při přijetí), jednalo by se o nepeněžní příjem, který podléhá zdanění ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla a odvodům pojistného na veřejnoprávní pojištění za každý i započatý měsíc. Zdanitelným příjmem by bylo i případně bezplatné poskytnutí pohonných hmot při těchto jeho soukromých cestách. Není ani podstatné zda zaměstnanec k soukromým účelům firemní vozidlo využije.

Příklad:

Zaměstnanec má k dispozici firemní vozidlo s pořizovací cenou 500.000,- Kč bez DPH

Výpočet vstupní ceny:

500.000 + 21% DPH = 605 000,-

1% = 6 050,- Kč – o tuto částku bude zvýšena hrubá mzda, ze které se vypočítá zdravotní a sociální pojištění.